Už jsem tady týden, to to teda letí! Můj víkend vypadal zhruba následovně.
V sobotu jsem nedělala absolutně NIC. Únava na mne zcela dopadla, takže to byl plný relaxu, válení se v posteli a jídla. Ale den nezačal zrovna podle mých představ. Při zjištění, že mob. internet, který jsem si koupila v pondělí nefunguje a musím ho znova zaplatit, jsem se opravdu nas... Další pecka byla, že mobil začal taky stávkovat. Od soboty se mi odmítá připojit k síti. Opravdu nevím co s tím je. Sim kartu jsem vyndala, vyčistila a vrátila opět zpět. Nic. Opakovaná snaha připojit se na místní sít byla taky marná, takže momentálně jsem jak bez internetu tak i mobilního spojení se světem. Internet pravděpodobně vyřeším ale ten mobil mi bude asi stávkovat ještě nějakou dobu. Nevím co s tím a jsem tak trochu zoufalá. Ale jak by řekla jedna osoba mému srdci velice blízká "jsou to malé věci" That's true. Možná se teď divíte jak je možné, že jsem napsala a zveřejnila tento článek. Jednoduché vysvětlení. Po úporné snaze nalézt aspoň nějakou nezaheslovanou wi-fi se mi to povedlo! Je to sice nestále, každou chvilku mi to vypadává, to také náležitě ocením snůškou pikantních výrazů, ale díky že aspoň to!
Neděli jsem strávila jako typický Američan. Byla jsem v kostele, v shopping centru a na návštěvě u přátel. Má hostitelka je silně věřící, takže chodit do kostela je pro ní samozřejmé. Před pár dny jsem se bavili na téma křesťanství a já jsem ji na férovku řekla, že v boha nevěřím a jsem ateistka. Nicméně respektuji lidi, kteří v něco věří. Nemohla pochopit jak je možné, že nevěřím a hned mi začala vše vysvětlovat, že v Boha věřit musím, že neexistuje abych v něco nevěřila. Načež jsem ji řekla, že vyznávám víru v Jedi. Chvíli na mne nevěřícně koukala, ale pak jsem radši řekla že si dělám srandu. Dále jsem pokračovala o budhismu, že se mi líbí budhistická filozofie. Pro paní opět nepochopitelné. V duchu jsem si řekla, že by bylo asi lepší mlčet a přikyvovat všemu co mi řekne. Občas řekla věci, při kterých se mi ježily vlasy. Ale držela jsem se. Po dlouhém výkladu mi nabídla, že mě vezme do kostela v neděli. Já i přes to všechno souhlasila. Jednak jsem ji nechtěla urazit, ale také mě to tak trochu zajímalo. Jestli to bude skutečně takové, jaké to je ve filmech. Však to znáte. V 11 odpoledne jsem tedy vyrazili autem (tady se pěšky zásadně nechodí) do místního kostela. Při příjezdu ke kostelu jsem si všimla kolik lidí i přes velmi deštivé počasí přijelo. Zaparkovali jsme a šli dovnitř. Už ve vchodu nás přivítal místní pastor. Má hostitelka se s ním dobře zná. Mne hned představila a nechala mne s ním na chvíli. Hned mi žehnal, ptal se odkud jsem, že mám prý překvapivě dobrou angličtinu (to mne zahřálo u srdíčka:D) a ptal se, zda je naše země křesťanská. Napadla mne odpověď s vyznávání Jedi, ale tu jsem po pár vteřinách zavrhla. Přeci jen, dělat si "srandu" z pastora asi není moc dobrý nápad. Poté jsem byla představena ještě několika přátelům a usazena uvnitř haly kostela. Nepřišlo mi dvakrát, že se nacházím v kostele, spíš v nějakém divadle, kině, přednáškovém sále. Kostel byl nacpaný k prasknutí, věc nevídaná, ale zde naprosto běžná. Jakmile se všichni usadili, pastor (myslím že to je pastor) začal s projevem. Pak přišla na řadu hudební vložka. Všichni v sále povstali a začli zpívat v doprovodu kapely na pódiu, kde stál také pastor. Ve předu bylo obrovksé promítací plátno a na něm text písně. někteří během písně zvedali ruce, křišeli aleluja, thanx god, thanx Jesus atd. Opravdu bylo cítět, jak moc jsou tito lidé nábožensky založení. Já se tomu rozhodně nesměji, určitě to nějaký význam má. Po několika písních začalo něco na co jsem opravdu připravená nebyla. Pastor vyzval několik lidí ať jsou na pódium. Mluvil něco o křtění, a že tyto lidi dnes slavnostně pokřtí před všemi. Vzadu v pódiu byl zabudován malý bazének se schůdky. Prý je voda teplá, takže se nemusí bát. Postupně do bazénku začali chodit pozvaní lidé, něco málo řekli proč se nechávají pokřtít a poté byli pokřtěni potopením do bazénu. Chvíli jsem nechápavě koukala, ale po 15tém pokřtěném mě to až tak nefascinovalo. Po každém křtění nastal mohutný potlesk a výkřiky (štěstí nejspíš) Dále následoval nekonečný projev pastora o všem možném. Nebudu vás zatěžovat vším co si na nás pastor vymyslel. Projev gradoval, pastor už ani nekázal, pastor řval. Začínalo mi to být opravdu nepříjemné a protivné. Jednu chvíli jsem měla chuť vstát a odejít. Udržela jsem se a neučinila to. Konečně byl konec. Kázající vyzval každého ať obejme každého poblíž, já z radosti, že je už konec jsem objímání druhých ráda přijala a sama pár lidí objala. Je to celkem fajn pocit. Jen z mé strany to nebylo asi láskou k Bohu. Budiž mi odpuštěno. Po skončení mne má hostitelka Eliza pozvala na lunch do jedné typické americké restaurace. Nic okázalého. Objednala jsem si kuřecí tortilu s řeckým salátem. Porce obrovská, BB přežraná. Dále můj den pokračoval návštěvou Eliza's friends, už mi o nich několikrát říkala, hlavně kvůli jejich 3em sestrám. Bydlí ve stejné čtvrti, takže jsem za nimi vyrazili. Z venku malý ale uvnitř velice prostorný domek. Podotýkám že mají moc hezkou kuchyň. Jsou to portorikánci, takže byla slyšet především španělština. Tři sestry naštěstí moc španělsky nemluvili. Fajn americká angličtina na poslech. A jsou vážně milé. Hned jsem si vyměnili FB, ptali se mne na vše možné, pak jsem si zahráli jednu hru. No a nakonec jsem zhlédli movie. Musím říct, že tenhle den jsem si opravdu užila. Jsem obohacena o tři nové kamarádky a spoustu zážitků, které bych jako běžný turista neměla šanci zažít. Zítra opět škola, těším se. Vám přeji dobrou noc/ráno a děkuji za vaši přízeň!!
BB.
Žádné komentáře:
Okomentovat